Své premiérové vítězství v MASCOM Cupu vybojoval na závěr sezóny ve svém domácím podniku v Sosnové Tomáš Gomzjakov. Stejně veliký důvod k radosti však měl také Jan Kuneš, jenž se stal po mimořádně dramatickém průběhu celého seriálu i závěrečného klání letošním kartcrossovým šampiónem. V extrémních podmínkách za mokra a bláta mělo mnoho jezdců problém s brýlemi a viditelností.

Velké finále letošního kartcrossového MASCOM Cupu hostil Autodrom Sosnová u České Lípy. O poslední mistrovské body sezóny 2014 se dorazilo utkat sedmnáct aktérů. Nejrychlejších časů v měřených trénincích dosáhli dva ze tří adeptů na titul – úřadující šampión Ondřej Šlechta a Jan Kuneš. Oba dva také vyhráli svoji skupinu v úvodních dvou rozjížďkách, v těch závěrečných se „jedniček“ dočkali Tomáš Gomzjakov a poprvé v kariéře Zdeněk Paul. Pole position pro finále nicméně patřilo Ondřeji Šlechtovi, jenž letos zvítězil v Humpolci, Přerově a Dolním Bousově. „Po prvním vyhraném tréninku jsme měnili motor. Druhý měřák jsme stihli jen taktak a dojeli jsme si v něm pro čtvrté místo. První i druhou rozjížďku jsem vyhrál stylem start – cíl. V závěrečné jsem hned v první zatáčce chyboval a propadl jsem se až na čtvrté místo. V druhém kole jsem se dostal po chybě Rakovce na druhé a tak jsme už dojeli.“

Právo volby druhé finálové pozice si vybojoval vítěz Nové Paky a rallycrossové i autokrosové verze Sedlčan Jan Kuneš. „V prvním měřáku mi nesedělo auto a výsledkem byl až sedmý čas. Ve druhém jsme předělali tlumiče a jinak nafoukali pneumatiky, sedlo mi to a zajel jsem absolutně nejrychlejší čas tréninků. Start sobotní rozjížďky se mi úplně nepovedl. V první zatáčce jsem však stopu uhájil a dojel jsem první. Druhou jsem vyhrál stylem start – cíl. Ve třetí jsem zkoušel odstartovat z druhé pozice, z níž mi to ale vůbec neodjelo. Poté bylo tolik vody a bláta, že soupeře nešlo ani dojet, natož předjet. Navíc mi došla páska brýlí a dojel jsem třetí. Pro finále to znamenalo výběr druhé pozice za Ondrou.“

Třetím nejúspěšnějším pilotem rozjížděk byl Jakub Mrvka. „Po druhém a pátém místě v trénincích jsem do úvodní rozjížďky vybíral pozici jako třetí a dojel jsem jí druhý za Honzou Kunešem. Do druhé jsem tedy startoval jako druhý a opět jsem tak i za Honzou dojel. Závěrečnou rundu jsem na mokré trati vedl. V posledním kole se mi však povolilo řízení, zasekla se volantová tyč a já na šotolině vylétl ven. Než jsem odhalil příčinu problému a volant vytáhl, předjel mě Gomzjakov a já si připsal třetí „dvojku“.“

První řadu zkompletoval Zdeněk Paul. „Měřáky se jely ještě na suchu na parádní trati. Úvodní rozjížďku jsem po startu z druhé řady dojel čtvrtý. Ve druhé jsem si o místo polepšil a ve třetí jsem se dočkal své první vyhrané rozjížďky v kariéře. Na mokru se mi jelo fantasticky, prostě úplná nádhera.“

Jako pátý a tedy první v druhé řadě vybíral startovní pozici domácí Tomáš Gomzjakov. „Sosnová je mým domácím závodem a tak jsem se moc těšil. Přítomen byl můj hlavní sponzor i rodina. V prvním tréninku jsem byl čtvrtý, ve druhém sedmý. Hned úvodní rozjížďka se mi ale nepovedla a s prasklou poloosou jsem jí nedokončil. Ve druhé se mi, po startu zezadu, podařilo dojet třetí. To mi dodalo chuť bojovat a dostat se co nejvýše. Závěrečnou rundu jsem vyhrál. Poslední dobou, jak začíná auto fungovat, závodění mě baví stále více.“

Ve finále se po velké mele v první zatáčce vedení ujal Jan Kuneš, zatímco teoretické naděje na titul třetího z adeptů Jiřího Rezka se rozplynuly. „V Sosnové jsem jezdil motokárové závody už před dlouhými dvaadvaceti lety, v posledních sezónách zde pravidelně startuji s kartem. Takhle mokré podmínky jsem zde nikdy dříve nezažil. Měřáky jsem zajel úplně špatně a dosáhl v nich až jedenáctého a devátého času. Po zjištění, že mám špatně nastavený převod a změně, jsem už byl schopen se soupeřů držet. V úvodní rozjížďce jsem dojel třetí, ve druhé po přetočení šestý, v závěrečné na vodě třetí. Do finále to dalo vnitřek třetí řady. Start se mi povedl a dostal jsem se až na úroveň druhé lajny. V první zatáčce jsem však byl dlouhý, auto mi nezatočilo a projel jsem jí celou rovně. Odjížděl jsem předposlední, navíc s ulomenou spojovačkou řízení a nezatáčejícím pravým předním kolem. V následující zatáčce jsem tedy odstoupil.“

Ve třetím kole šel do čela úřadující šampión Ondřej Šlechta, ovšem ne nadlouho. „Ve finále jsem odstartoval nejlépe. V první zatáčce jsem však chyboval a klesl na druhé místo za Honzu. Toho jsem potom předjel. V mírné levé zatáčce do cíle jsem ale byl moc rychlý, najel jsem do mokrého a poslal jsem karta do svodidel. Došlo k ohnutí zadní těhlice a tím pro mě závod skončil.“

Svého premiérového vítězství v kartcrossové kariéře se tak dočkal domácí Tomáš Gomzjakov. „Před finále jsem si věřil, že mám na dobrý výsledek. Zároveň jsem byl nervózní, prostě jsem chtěl uspět za každou cenu. Rychle se mi podařilo dostat dopředu a jel jsem, co to dá. Nevěděl jsem, že nepokračuje Ondra Šlechta a pořád jsem se snažil na něj dotáhnout a ještě s ním zabojovat. Až v předposledním kole jsem si všiml, že jeho kart stojí odstavený mimo trať. Mezitím jsem už jel na špici sám. V závěru jsem trochu polevil, abych šetřil poloosy. Navíc už se mi auto začínalo přetáčet. A brýle? Ty jsem ztratil už ve druhé zatáčce prvního kola.“

Druhé místo je letošním nejlepším výsledkem Jakuba Mrvky. „Finálový start ze třetí pozice první řady se mi nepovedl. Na rozdíl od rozjížděk jsem ho prohrabal a na konci rovinky už mě tlačil i Michal Benda, startující z třetí řady. Když jsem to ohnul doleva, přišla velká rána od Jirky Rezka. Ten si tím urazil kolo a mě postrčil do Ondry Šlechty. Vyneslo mě to ven, ale udržel jsem alespoň třetí pozici. Po dvou kolech se mi zaseklo rolo brýlí a nic jsem neviděl, takže jsem je musel zahodit. Snažil jsem se zprava předjet Honzu Kuneše, mezitím nás však oba objel zleva Gomzjakov. S výsledkem jsem spokojen. Konečně jsme po dvou letech stáli na bedně společně s mým kamarádem Michalem Bendou, se kterým na závodech sdílíme jeden stan.“

Bronz si tedy ze Sosnové odvezl právě Michal Benda, vítěz podniku v rakouském Fuglau. „V sobotu ještě za hezkého počasí jsem v prvním měřáku zajel až desátý čas. Jel jsem hroznou hranu a pořád smykem a asi to nebylo vůbec účelné, byť na druhou stranu nás deset bylo srovnáno v pouhé jedné vteřině. Druhý měřák jsem zvolil čistou stopu a byl jsem třetí. Do úvodní rozjížďky jsem startoval z třetí pozice. Hned po staru mi klouzla spojka, kterou navíc držel prasklý koš, a já musel karta odstavit. Do druhé jsem tedy, už dost za mokra, startoval až z třetí řady. Záhy se mi navíc utrhla páska od brýlí a za daných podmínek jsem byl spokojen s čtvrtým místem. Do závěrečné rundy se mi podařilo odstartovat a v první zatáčce jsem vedl. Pak však nedobrzdil Paul, vyhnal mě ven, následoval opět propad a znovu čtvrté místo. Počasí v tu chvíli bylo hodně brutální. Finálový start až z třetí řady se mi povedl senzačně. Přestartoval jsem celou druhou lajnu a dojel až Kubu Mrvku z té první. Musel jsem ubrat a chtěl jsem ho předjet zprava. V tu chvíli se objevil Jirka Rezek a nandal jí Kubovi jako prase. Sám si ulomil kolo, my ostatní to naštěstí nějak objeli. Pak už jsem jel na jistotu a po problémech soupeřů jsem skončil třetí.“

Čtvrtým místem se s letošním ročníkem MASCOM Cupu rozloučil Lubomír Giesler. „Celý víkend jsem bojoval o to, abych se vůbec dostal do finále. Béčkové se totiž nejelo a já po dvou nevydařených rozjížďkách vše zachránil až třetí místem v té závěrečné. Ve finále jsem byl po startu z třetí řady v první zatáčce vytlačen až do venkovního kačírku a cílem prvního kola jsem projížděl jako osmý. Pak jsem předjížděl a předjížděl a zaseknul jsem se chvíli jen za Rakovcem a Paulem. I díky odstoupení a problémům některých soupeřů jsem dojel čtvrtý. Ještě štěstí, že finále netrvalo déle. Kvůli blátu jsem v závěru už vůbec nic neviděl. Trať byla jinak výborně připravená, časový harmonogram běžel podle plánu a pořadatelky bylo vše skvěle zvládnuté. Trošku mě mrzí jen úpadek rallycrossu. V našich přestávkách se totiž nebylo skoro na co koukat.“

Pátý dokroužil na defektu Jan Kuneš, což mu stačilo k jeho premiérovému zisku titulu šampióna kartcrossového MASCOM Cupu. „Ve finále jsem se postavil na druhou pozici a stejně jako v druhé rundě to z ní neodjelo. Na konci rovinky jsem byl až někde pátý, šestý, v první zatáčce se mi však nějak podařilo protlačit na vnitřek a předjet všechny včetně Ondry. Ve druhém kole jsem však píchnul pravou zadní pneumatiku. Ta se začala pomalinku ufukovat a auto hrozně plavalo. Nevzdával jsem to však. V třetím kole mě předjel Ondra, který následně při nájezdu do cílové zatáčky dostal smyk a rozbil to o svodidla. Říkal jsem si, že musím alespoň nějak dojet a jel jsem, co to dalo. Pneumatika naštěstí nebyla odražená, ale jen vyfouklá, takže to šlo. Páté místo mi zajistilo prvenství v MASCOM Cupu.“

Šesté místo obsadil jeden z letošních kartcrossových nováčků Zdeněk Paul. „Ve finále jsem se po startu usadil na čtvrté pozici a poté postoupil na třetí. Za pouhá dvě kola jsem však vyroloval úplně novou pásku brýlí a musel jsem je sundat. S očima plnýma písku jsem ztratil několik pozic, ještě v posledním kole mě předjel Luboš Giesler. S brýlemi by to určitě dopadlo lépe. Trať se mi každopádně moc líbila a chci také poděkovat za veškerou spolupráci a super jednání mému týmu P2 Racing.“

Se sedmým místem je spokojen Petr Novák. „Kartcross jezdím dva roky, co do počtu závodů by to ale dalo tak na jednu sezónu. Strašně se snažím dostat do osmého místa v kvalifikaci a zajistit si start do rozjížďky z první řady. V prvním měřáku se mi to povedlo. Ve druhém mě ale přeskočili Michal Benda a Martin Hrubý a šel jsem stejně z druhé. Sobotní rozjížďka byla asi moji sosnovskou nejvydařenější. Odstartoval jsem pátý a po předjetí Luboše Gieslera a Martina Hrubého během dvou kol jsem dojel těsně za Rakovcem třetí. Položil jsem tím slušný základ pro solidní výsledek. To už ale začalo maličko zlobit zřejmě benzinové čerpadlo. Postupem času se problém stále zhoršoval a nemohl jsem dotočit auto, kam je potřeba. Naštěstí mi nahrávalo to strašné počasí. V tom blátě nebyl maximální výkon až tak důležitý, jízda vyžadovala méně plynu a spíše šlo o to vše ustát. Do finále jsem startoval z druhé řady, což považuji za dobré. Poprvé za celý víkend mi to ale od startu neodjelo a přehnala se přese mě i celá třetí řada. Nezbylo mi, než zaklapnout a čekat, co se bude dít. To se mi v první zatáčce docela vyplatilo. Protáhnul jsem se mezi kolidujícími jezdci na nějaké šesté místo. Pak už mě předjel jen Luboš Giesler, se kterým jsem si během celého víkendu moc pěkně zazávodil. Jede naprosto čistě a s takovými jezdci je radost závodit.“

Osmý projel cílem Martin Hrubý. „V první rozjížďce mi slušně vyšel start a zařadil jsem se hned za Ondru. V následujících kolech jsem svými chybami několik pozic ztratil. Druhá runda se jela za hodně specifických podmínek, které jsem nikdy předtím nezažil. Navlečeni do pláštěnkových hábitů alá Teletubbies jsme vyrazili do boje, kde nás čekala kvanta a kvanta létající vody a bitva o to, zůstat na trati. V nájezdu do druhého kola se mi dostala voda pod fólii na brýlích, musel jsem je zahodit a rozjížďku pouze dokroužit. Ve třetí rozjížďce jsem neodhadl správnou nájezdovou rychlost a z první zatáčky jsem odjížděl až jako poslední. Po šotolinovém esíčku jsem viděl v protisměru přetočeného Michala Pihávka. Rozhodl jsem se ho objet venkem, jenže ten se z pro mě nepochopitelných důvodů rozjel a sestřelil mě. Z levého odražeče nezbylo prakticky nic a na prázdné zadní gumě bylo jasné, že budu rád, když se nějak dohrabu do cíle. Rozjížďkové trápení nám nestačilo na víc než na poslední finálovou řadu. Finálový „boj o brýle“ pro nás skončil osmým místem, s kterým jsme spokojeni.“

Plný počet šesti finálových kol absolvovali také jezdci, kteří se na devátém až dvanáctém místě seřadili v pořadí Michal Pihávek, Matia Rakovec, Jan Koudelka a Adam Kotaška.

Vlastimil Resl